Liberecká chovatelka Žaneta Černá zpracovala dlouhou řadu událostí malé skupiny ve zdejším, brzy rekonstruovaném, zařízení a my je v následujícím původním textu zveřejňujeme. Díky!
žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi)
Aktuálně 1,2
Začátkem roku ošetřovatelé pozorovali menší úbytek váhy 0,1 Twiga. Samice se nadále zhoršovala. Matná srst špatné kvality byla další známkou toho, že něco není v pořádku. Bylo pozorováno rapidní snížení příjmu jakéhokoliv krmiva, samice nejevila žádný zájem. Zdravotní stav se zhoršil během velmi krátké doby, kdy samice během 3 dnů byla velmi malátná, klopýtala a byl pozorován výtok kapek krve z nozder. Šestnáctiletá samice upadla a nebyla schopná sama vstát, z tohoto důvodu bylo přistoupeno k euthanasii. Pitva prokázala, že samice byla březí a akutní zhoršení zdravotního stavu způsobil masivní výskyt bakterií v trávicím traktu s následnou intoxikací.
Situace nabrala dalších špatných obrátek. Po euthanasii 1,0 Twiga zůstala desetiměsíční samice po této matce sama se svým otcem 1,0 Isiolo. Samec 0,1 Taitu neustále ve výběhu následoval a prakticky se od ní nehnul. Navíc začalo docházet k intenzivním atakům ze strany hřebce zebry bezhřívé. Prvním krokem v této situaci bylo oddělení zeber do vedlejšího výběhu. Ataky se časem zmírnily, avšak stále byly pozorovány.
Z důvodu stabilizace situace a také správných stádových návyků 0,1 Taita k nám byla transportována samice Obioma ze ZOO Dvůr Králové. Ukázala se být chovatelským oříškem. Prakticky ihned odmítala přijímat jakékoliv předkládané krmivo a to i z vyvýšené rampy i koryta. Situace byla ihned řešena i za pomocí speciální kaše, která jí byla podávána v Zoo Dvůr Králově, avšak velký úspěch neměla. Samice byla ve velkém stresu. Prosté chození ošetřovatelů po rampě nebo návštěvnické chodbě pro ni bylo hodně stresující a tak bylo zapotřebí samici postupně zvykat. Časem se ji však podařilo rozkrmit. Začala přijímat luční a vojtěškové seno v menších dávkách. Jádro již přijímala bez problému. Když přišlo na řadu vypouštění do výběhu, setkali se chovatelé s další potíží. Samice odmítala opustit vnitřní stání. Když už ubikaci opustila, došla do půlky chodby nebo k vratům do výběhu a ihned v návalu paniky se opět vrátila zpět. Díky trpělivosti a profesionálnímu přístupu ošetřovatelů se podařilo samici postupně zvyknout na klidné vycházení do výběhu. Situace ve výběhu ale nebyla zpočátku o nic lepší. Samice se necítila bezpečně a prakticky celou dobu pobytu ve výběhu nervózně pobíhala, postávala u dveří vedoucích do vnitřní ubikace a vyvracela hlavu nahoru a samozřejmě překládaného krmiva se ani nedotkla. Úklid výběhu ošetřovateli v přítomnosti samice nebyl z důvodu bezpečnosti reálný. Pobyt stáda žiraf byl zkrácen na dvě hodiny denně. Po dlouhých třech měsících a obrovské snaze chovatelů se konečně Obioma začala cítit alespoň trochu bezpečně a ve výběhu byla o poznání klidnější, přijímání krmiva z rampy přestalo být problémem. Nyní samice vypadá spokojeně. Veškeré krmivo jak venku, tak uvnitř přijímá bez potíží. Ve výběhu již nevykazuje známky nervozity, manipulace s ní je bezproblémová a ataky od hřebce Kita vůči 0,1 Taita ustaly. Nyní již můžeme situaci považovat za plně stabilizovanou.