V době, kdy po dlouhé zimě všichni toužebně očekávají příchod jara a občasné slunečné a teplé dny jsou jeho neklamnou předzvěstí, se návštěva zoologické zahrady zdá být záležitostí více než vhodnou. Spolehlivě se vyhnete nepříjemným frontám na párek v rohlíku nebo turistickou vizitku a o setkání se zvířaty pravděpodobně nebudete ochuzeni, pokud dokážete pobyt načasovat kolem poledních hodin. V příjemně uvolněné atmosféře se máte šanci nerušeně dostat k dlouhé řadě zajímavých informací a, při troše štěstí, pořídit i pár slušných fotografií.
Zoo Brno v tomto ohledu není výjimkou, v půvabném prostředí tamního areálu můžete pozorovat stovky zvířat v četných druzích a kolekce těch koním příbuzných se mezi nimi rozhodně neztrácí. Aktuálně tam takové taxony naleznete čtyři, i když v déledobém výhledu se počítá s ukončením chovu minimálně jednoho z nich. Ale postupně.
Zebra Chapmanova (Equus quagga chapmani)je tu historicky nejdéle z výše zmíněné čtveřice. Tradice jejího chovu se v Brně začala psát už v září roku 1980, kdy byly ze Dvora Králové dovezeny první dvě klisny, Stáňa a Šárka, toho času dvouleté. Obě byly dcerami hřebce Jofreho (SbN005), nejvýznamnějšího ze zakladatelů chovu zebry Chapmanovy konce 20. století. Stejně jako matka první ze jmenovaných klisen Alice
(SbN033) (matka Šárky není známa) byl odchycen v jihoafrické oblasti Hluhluwe v roce 1970.
Šárka (SbN 62) se později dostala přes Bratislavu do Olomouce, kde uhynula v roce 1992.
V květnu 1985 se místní skupinka rozrostla o hřebce Béďu (SbN 68) a v září o Huga (SbN69), posledním z přírůstků té doby pak byla klisna Belinda (SbN76), taktéž ze Dvora Králové.
Na první hříbě čekali brněnští chovatelé necelé čtyři roky od dovozu prvních zeber. Hřebeček Robin se narodil v dubnu roku 1984 a nejenže byl odchován, ale v dalších letech se stal postupně plemeníkem v Olomouci, Liberci a nakonec i Dvoře Králové, kde uhynul v jednadvaceti letech. Během nich zplodil 28 hříbat (Species 360) z nichž jedno, v Olomouci narozená klisnička Fila, se symbolicky vrátila do jeho rodného chovu.
V dalších letech se hříbata zebry Chapmanovy v Brně rodila pravidelně, i když v některých případech chybí kompletní údaje (zejména o matkách). Plemenná kniha jich aktuálně eviduje 40 od počátku chovu (Čulík a Čulíková, 2019).
Dnes napočítáte ve zdejší expozici čtyři zebry Chapmanovy. Mladý hřebec Ugo tu působí druhým rokem, narodil se ve slovenských Bojnicích v závěru roku 2014. Jeho exteriér je tak trochu překvapující, protože produkce tamního velmi kvalitního chovu byla vždy značně konzistentní, tmaví jedinci s dokonalým pruhováním až ke korunkám kopyt v typu dříve uznávané zebry Selousovy byly pečlivě vybírány významným bojnickým zoologem Petrem Luptákem. Ugo má naopak pruhování na končetinách značně redukované a se silnými klouby a holeněmi připomíná spíše zebru Burchellovu.
O klisně File (SbN290) už řeč byla. Narodila se v roce 1996 v Olomouci, jejím otcem je Robin, tedy první brněnské odchované hříbě. Do Brna se dostala v létě roku 2005 a během svého zdejšího působení porodila 8 hříbat (5,3). S Ugem se opakovaně pářila, její další chovná perspektiva je ale s otazníkem. " U Fily není zcela jasné, zda březí je a zda vůbec ještě může být. Páření bylo pozorováno, ale porod, který měl být ke konci roku 2018, neproběhl " glosuje dlouholetý chovatel František Ptáček.
Druhou chovnou kobylou je v Košicích narozená devatináctiletá Ajka (SbN357). Do Brna přicestovala už březnu 2002, je zde tedy "služebně nejstarší", a jako matka je v databázi (Species360) uvedena celkem u 7 hříbat (4,3). To poslední, klisna Arwen (SbN485), přišlo ale na svět už v roce 2012. Vzhledem k dlouhé porodní pauze je tedy otázkou, jestli bude s mladým hřebcem ještě vůbec schopná v poměrně pokročilém věku zabřeznout. " Je pravděpodobné, že Ajka už nemůže být březí, vzhledem k dlouhé prodlevě mezi porody a z důvodu velké agrese, kterou vůči ní projevoval předchozí hřebec " staví se František skepticky k chovným možnostem druhé ze starších klisen.
Zmíněná Arwen (SbN485) v jihomoravské zoo zůstala, ve svých 7 letech je aktuálně nejperspektivnější klisnou v celém stádu. Po svém brzkém odstavu byla koncem roku 2012 odeslána k zapůjčení do Zoo Tábor, odkud se po roce a půl vrátila. Doposud porodila 2 hříbata (1,0,1), z nichž ani jedno neodchovala. Bude tedy zajímavé sledovat její další vývoj v roli matky ve spojení s novým hřebcem.
Zebry Chapmanovy sdílí v brněnské zoologické zahradě expozici s žirafami síťovanými (Giraffa camelopardalis reticulata) a buvolci běločelými (Damaliscus pygargus phillipsi). Jednoduché, funkční a celkem prostorné ustájení dobře vyhovuje požadavkům na chov stáda zeber s harémovým sociálním uspořádáním, případné změny, pokud si je chovná situace vyžádá, jsou celkem dobře proveditelné. Prostorný, členitý a pro návštěvníky velmi atraktivní výběh dostál v posledních měsících několika omezení plynoucích z nutnosti zamezit zvířatům pohyb v některých problematických částech. Přesto působí celá scéna velmi autenticky a pokud Vás baví pozorování velkých kopytníků v domácích podmínkách, v Brně se před jejich expozicí rozhodně nudit nebudete.
Kůň Převalského (Equus przewalskii) aktuálně nemá v Brně výraznější zastoupení. V místní expozici zůstává už jen 33letá (!!!) klisna Petra (SbN313), narozená v dubnu roku 1985 v kmenovém chovu Zoo Praha. Do brněnské zoo se dostala až na samém sklonku své chovné kariéry a nikdy zde nezabřezla. Během svého pražského působení porodila pouhá 4 hříbata (1,3), přesto je jí založená rodina stále živá a aktivní, její vnučka i pravnučka dodnes působí v chovném stádě metropolitní zoologické zahrady.
Zdejší chov pravděpodobně dozná v následujících letech významných změn. "Od koordinátora programu pro koně Převalského máme doporučeno založit hřebčí skupinu, necháváme proto Petru dožít a nové koně si dovezeme až po jejím přirozeném odchodu" vysvětluje kurátorka Dorota Gremlicová.
Zebra Grévyho (Equus grevyi) je taxonem, který by měl ze seznamu v Brně chovaných druhů v blízké budoucnosti zmizet. V koncepci pro příští období se s ní nepočítá, v současnosti starou expozici obývají poslední čtyři klisny - dvě chovné a jejich dvě hříbata. Hřebec Floris (SbN21138) byl během loňského jara odeslán do holandského Hilvarenebeeku, který se stal už jeho čtvrtým působištěm. Narodil se v březnu roku 2006 v Amersfoortu, odkud byl jako roční odstávče převezen do rakouského Salzburgu. Do Brna přišel již jako vyspělý osmiletý samec v květnu 2014 a během svého zdejšího angažmá zplodil tři hříbata.
Koordinátorka programu pro chov zeber Grévyho Tanya Langenhorst přišla, poněkud komplikovaně, s umístěním i pro jednu z klisen Boženu (SbN22119), která našla nový domov v Zoo Frankfurt. " Božena není vhodná do chovné skupiny, jelikož nikdy neodchovala životaschopné mládě, a to ani s jedním z chovných samců, kteří se ve stádě vystřídali. Koordinátorka chovu zeber byla upozorněna na příslušné problémy s klisnou, a proto rozhodla, že bude poslána do samičí skupiny" vysvětluje situaci kolem klisny chovatelka Šárka Neveselá. Transport se nakonec uskutečnil v polovině ledna letošního roku.
V Brně tak nadále najdeme už jen 18letou Míšu (SbN16332) původně ze Zoo Poznaň a ve Dvoře narozenou 22letou Lady (SbN12128). Obě tyto klisny na doporučení teprve čekají, stejně jako jejich hříbata, klisničky Mia a Leila narozené v polovině roku 2017, resp. v lednu 2018.
Posledním sledovaným taxonem je potom kiang (Equus kiang holdereri). Chov tohoto krásného poloosla už delší dobu stagnuje kvůli nutnosti genetické rekonstrukce stávající skupiny, ke které ale dojde až s přemístěním zvířat do nové expozice v rámci realizace projektu Himálaj, jehož výstavba zatím nezačala. Evidenčně chovná skupina 1.3 tedy fakticky chovnou skupinou není, místní paša Sumo je od klisen oddělen. "V rámci zoo řešíme dlouhodobě neuspokojivou situaci odstaveného hřebce, k jejíž definitivní nápravě snad dojde během letošního roku," ubezpečuje Dorota Gremlicová. Trojice klisen tak prozatím zůstává mimo chovnou situaci.
LM