Hned v první větě přiznávám, že titulek příspěvku není úplně korektní, protože se v Liberci od začátku letošního roku vylíhlo už několik ptáčat a narodila nějaká ta vzácnější myš, ale v případě větších savců, a kopytníků speciálně, platí výše napsané beze zbytku.
foto: Jitka Ambrožová
Kobylka, později pojmenovaná Amari, přišla na svět v noci na neděli 6. února a od prvních okamžiků se měla čile k světu, poctivě následovala matku po vnitřním stání chovného zařízení a dobře reagovala i na ostatní jedince ve stádu. Pro ještě ne sedmiletou matku Amondi, která je produktem dnes už neexistujícího plzeňského chovu, je těžko uvěřitelným čtvrtým potomkem a zároveň hříbětem s pořadových číslem 103 v libereckých databázích (45. klisna). Otcem je 14letý Ismael, hřebec s polským suffixem (narodil se v Zoo Lodž), jenž načíná už 3. desítku hříbat ve své zdejší bohaté chovné kariéře.
Každý zkušený chovatel dobře ví, že je nezbytně nutné vypouštět hříbě do výběhu nejpozději druhý až třetí den po narození, kdy se ještě těsně drží matky a prakticky se od ní nevzdaluje. Může si tak v klidu a bez většího rizika prohlédnout neznámý prostor, navnímat hrazení a případné překážky. Nehrozí tak nepříjemná zranění, ke kterým může docházet při zdržené introdukci způsobené zpravidla neoprávněným strachem a snahou vypouštět mládě až po dosažení určité zdatnosti a mobility. Ta se ale velmi lehce může stát takovému hříběti osudnou - při hravých pokusech o rychlejší pohyb spojených s vyhazováním, vykopáváním a dalšími demonstracemi přebytků energie může dojít k traumatům způsobeným nárazem do hrazení, krmných zařízení a dalších překážek v dosud neznámém prostředí. Tak se i dvoudenní Amari seznámila nejen se specifiky menšího libereckého výběhu, ale i se sněhem, skupinou buvolců běločelých a prostředím, které to africké nepřipomínalo ani vzdáleně. Zůstala tam celou hodinu a na chuti do života jí to nikterak neubralo.
foto v titulku: Jitka Ambrožová
