V plzeňské zoologické zahradě byly ještě loni k vidění 3 skupiny zástupců divokých koňovitých. Report o tom, jak se jim vedlo a jaké jsou jejich další perspektivy na západě Čech, zpracovala a poslala zooložka Mirka Palacká. Děkujeme a v původním znění uvádíme.
zebra bezhřívá (Equus quagga borensis)
Po úhynu prvního hříběte zebry bezhřívé narozené v plzeňské zoo, čtyřměsíční Tary, jsme na začátku roku chovali hřebce Kima a klisnu Tosiu. V únoru jsme z polských Katowic dovezli dvanáctiletou Zuzu a čtrnáctiletou Etoshu. Zuza v dubnu porodila drobného hřebečka. Třetí den od narození jsme Zuzu s hřebečkem spojili na výběhu se stádem. Hřebec hříbě napadl a zlámal mu přední nohy. Hříbě jsme utratili. Během jara začal Kim napadat klisnu Etoshu. Jeho útoky se stupňovaly, a to i přes to, že mu veterinář naordinoval sedativa. Hřebce jsme na podzim odvezli do dánského Givskudu. Ještě předtím uhynula březí klisna Zuza. Zlomila si během noci vaz o plot na předvýběhu. Během podzimu jsme se snažili udělat opatření, aby se minimalizovalo nebezpečí, že se další zebra na předvýběhu zraní či zabije. Problém byl v tom, že naše předvýběhy byly úzké a dlouhé, proto jsme je rozdělili na dvě poloviny a na pletiva připevnili prkna, aby zvířata více vnímala překážku. Na konci roku jsme chovali dvě březí klisny. Velmi doufáme, že se hříbata v příštím roce podaří odchovat.
kulan (Equus hemionus kulan)
V loňském roce jsme na několik týdnů spojili hřebce Maťa se třemi kobylami. Hřebce jsme viděli pářit pouze nejstarší Estu, ale na začátku roku bylo zjevné, že jsou březí dvě kobyly. První hříbě, hřebečka porodila zkušená čtrnáctiletá Esta šestého června. Bez problémů ho odchovala. Druhý hřebeček se narodil o čtyři dny později klisně Enny. Bylo to její úplně první hříbě. Od začátku jsme věděli, že to nedopadne dobře. Kobyly kulanů jsou velmi dobré matky a za normálních okolností je nemožné mládě od matky oddělit. Enny po porodu hříbě naprosto ignorovala. Hřebeček se jí snažil následovat, ale ona o něj nejevila zájem. Hříbě během pár hodin bez napití velmi zesláblo, navíc hrozilo, že ho Esta chránící si své vlastní hříbě napadne. Hřebečka jsme utratili. Na konci roku jsme dostali velmi dobrou zprávu pro tento vzácný druh. Došlo k výměně koordinátora EEP. Zřejmě se tak konečně dočkáme výměny chovného hřebce a tím pádem nadějné budoucnosti tohoto druhu nejenom v naší zoo.
kiang východní (Equus kiang holdereri)
V letošním roce jsme se rozhodli ukončit chov tohoto druhu. Obě naše zvířata, klisna Vivien a hřebec Miguel začali ve svém pokročilém věku jevit známky neřešitelných zdravotních problémů. Klisna Vivien dlouhodobě trpěla artrózou zadních končetin. Několik let se její problémy řešily dlouhodobým podáváním chondroprotektiv. Její stav se většinou zhoršoval během zimního období. V lednu Vivien začala jevit známky bolesti, nejdřív jedné nohy, potom i druhé. Léky na bolest úlevu nepřinesly. Rozhodli jsme se jí utratit. Hřebec Miguel žil dlouhodobě od klisny oddělen, ale byl ve vedlejším výběhu a byl na klisnu velmi vázaný. Po úhynu Vivien hřebec začal evidentně strádat. Vzhledem k jeho věku a zhoršenému zdravotnímu stavu, kdy při biochemickém vyšetření krve jevil známky problémů s játry, jsme se rozhodli již mu nehledat jiné umístění. Během několika měsíců Miguel zhubl a postupně přestal přijímat krmivo, hřebce jsme v červenci utratili. Při pitvě byly nalezeny zánětlivé léze na játrech. Kadávery obou zvířat jsme darovali Národnímu muzeu v Praze.