Samčí skupina antilop koňských (Hippotragus equinus) v Lešné se rozrostla o další dva jedince. Z Liberce byli dovezeni dva dvouletí samečci Mistake a Macario a doplnili místní dvojici, čtyřletého marwellského samce a v místní expozici odchovaného o rok mladšího jedince.
Antilopa koňská, která je marketingově často označována jako čtvrtá největší na světě, je aktuálně chována v 19 evropských zařízeních v počtu lehce přesahujícím 120 jedinců. I ona, stejně jako celá dlouhá řada jiných druhů, se v zoologickém světě postupně stala obětí vlastního chovatelského úspěchu. Při předpokládaném, a také v praxi realizovaném, vyrovnaném poměru pohlaví rodících se mláďat vzniká logicky nadbytek (především) samečků s následným nelehkým hledáním jejich dalšího uplatnění. Protože se ale jedná o zvířata vnitrodruhově velmi tolerantní, je založení bakalářské skupiny nejen proveditelné, ale také všesměrně prospěšné celé populaci, a to z pohledu ryze pragmatického (lze umístit několik zvířat, jejichž osud by byl značně nejistý) ale i genetického. S celým evropským stádem je totiž potom možné daleko intenzivněji a efektivněji pracovat, častěji zařazovat a vyřazovat jedince do/z chovného procesu a ve výsledku jich tak zapojit výrazně více a tím zajistit, v rámci možného, vyšší míru genetické variability. To je základní podpůrný argument k vytváření takovýchto unisex skupin. I když se to průměrnému návštěvníkovi vysvětluje někdy obtížně, je taková strategie v dlouhodobém časovém horizontu mnohem lepší a v dané chvíli i cennější než vytvářet dlouhou řadu kopií spojováním jednoho samce s několika samicemi po mnoho sezón. Zlínská zahrada se v případě antilop koňských této mnohdy nevděčné role zhostila a patří jí za to uznání a dík.
foto: Markéta Horská
