A, jak je dobrým zvykem, sborníkové texty chodí většinou v jednom balíku. Takže vedle reportu o chovu zeber Chapmanových přišel i druhý text od stejného autorského dua Elišky a Líby Veselých, tentokrát z prostředí antilopích expozic. Znovu děkujeme a tradičně uveřejňujeme v původní podobě.
adax (Addax nasomaculatus)
U adaxů došlo jen k jedné změně: 21. ledna uhynula nejstarší adaxí samice Vlasta, která se dožila 14 let. V současné době tedy máme čtyřčlennou skupinu samic, která je bez samce a bez doporučení k chovu, takže tyto kriticky ohrožené antilopy chováme jen jako expoziční zvířata.
Oryx jihoafrický (Oryx gazella)
U oryxů jihoafrických došlo k mnoha událostem. Po Novém roce 2025 se narodilo 10 mláďat, z toho jedno uhynulo následkem úrazu krátce po porodu, další v průběhu začátku sezóny, a nakonec bylo odchováno 5 kusů. Příčinou úhynů byly většinou úrazy. Na konci sezóny jsme měli ve výběhu 25 oryxů včetně mláďat, a protože kapacita našich stájí je omezená, bylo potřeba uskutečnit co nejvíce plánovaných přesunů na podzim. Přesuny přežvýkavců v rámci Evropské Unie i mimo ni komplikovala v roce 2025 nákazová situace v některých zemích EU, přesto všichni oryxové, kteří měli někam odjet, skutečně odjeli. Chovný samec Malkin, pro kterého již v olomoucké zoo nebylo uplatnění, odcestoval do Safari Goldap. Mladší dospělý samec odcestoval do Zoo Sigean ve Francii. Několik našich odchovaných mladých zvířat se stalo základem stáda v holandské Zoo Brook Valley, která sice není člen EAZA, ale je to soukromá zoo zabývající se ochranou přírody i vědeckým výzkumem především ptáků, ale i jiných druhů. Potěšující zpráva přišla z Oasys Parku Tabernas, kde se již dočkali odchovu po našich samicích, které jsme jim přenechali v minulých letech.
V létě uplynulého roku nás potkalo také několik problémů. Největší nepříjemnost byl pravděpodobný noční pokus škodné o ulovení páva, který vyděsil celé stádo oryxů ve výběhu. Vyplašená zvířata vyrazila obě brány od dvorka a některá z nich se na chvíli ocitla i mimo výběh. Došlo ale k několika vážným úrazům a v této souvislosti jsme přišli o jednoho mladého samce a dospělou samici.
K Novému roku 2026 jsme v zimovišti měli 16 samic, z nichž kromě dvou mladých narozených 2024 jsou všechny byly březí, avšak aktuálně bez samce. 12 mláďat v poměru pohlaví 4,8 se už v prvních týdnech roku 2026 narodilo a jsou to poslední mláďata po otci Malkinovi. Na nadcházející sezónu plánujeme v nejbližší době přivézt nového samce, pravděpodobně z Cerza Lisieux.
Pakůň běloocasý (Connochaetes gnou)
foto: Líba Veselá
Samice pakoňů běloocasých již řadu let vypouštíme brzo na jaře a samce k nim přidáváme až v srpnu, takže mláďata přicházejí na svět v době, kdy už jsou pakoně vždy ve výběhu. Vyhneme se tak komplikacím a následným ztrátám, ke kterým dochází při vypouštění matek s mláďaty, když k porodům dochází v zimě v zimovišti. V roce 2025 jsme vypustili jen samice, samec Ned zůstal ve stáji připraven k transportu. Tento samec v předchozím roce vždy některou ze samic napadal a po jejím oddělení si k tomuto účelu vybral jinou. Vzhledem k naprostému nedostatku pakoňů běloocasých v rámci chovného programu a taky proto, že přesunem na jiné místo se může chování zvířete změnit, jsme nevyřadili Neda z chovu úplně, ale nabídli jsme jej koordinátorovi chovu a dostali jsme doporučení k jeho přesunu do Španělska. Ve stejné španělské zoo nabízeli samce, který by pro naši zoo byl velmi vhodný. Tento samec ale má již 17 let, a i když je ve velmi dobré kondici, je to věk, kdy už je na hranici smysluplnost tak náročného přesunu. Přesto jsme byli rozhodnuti tuto akci provést s tím, že samce přivezeme a v nejkratším termínu ho vypustíme k samicím, aby měl možnost co nejdříve předat svou genetickou informaci. Druhý samec měl současně cestovat ze stejné zoo do Dvora Králové. Přesuny kopytníků ale překazila nákazová situace v některých tranzitních zemích Evropy. Poté, co transport byl již ve fázi čekání na přepravce, přišel pozitivní výsledek vyšetření obou samců pakoně na blue – tongue a transport musel být zrušen. Na začátku roku uhynula nejstarší pakoní samice, naopak v létě se narodilo a byl odchován samec. Matkou byla jedna samice ze skupiny, která byla odpářena, ostatní byly samcem zbity. Počet členů stáda se tedy nezměnil a otázku samce se nepodařilo zatím vyřešit.
